wz

0 0 0 0
  Publikováno : 23.08.2009 | Autor : starajihlava.cz
Kategorie : Doprava | Počet zobrazení : 2710 | Unrated

 
o o o o

 V roce 1904 se objevila snaha o zavedení městské hromadné dopravy v Jihlavě. Starosta města a lékárník pan Vincenc Inderka vznesl požadavek na zřízení veřejného dopravního prostředku, který by spojoval střed města se vzdáleným nádražím. Koňské fiakry tuto službu brzy přestaly kapacitně zvládat, omnibusy sloužily pouze pro "vyvolené" a místní hotely. V roce 1905 však byl odmítnut návrh o zřízení parní tramvaje. Městská rada dne 12. září 1906 rozhodla o výstavbě elektrárny a pouliční dráhy. Dne 14. prosince 1906 bylo zadáno vypracování projektu vídeňské firmě Leo Arnoldi z Vídně. Dvě předložené varianty doporučující normální kolejový rozchod 1435 mm však nebyly přijaty. Na jednání městské rady dne 21. června 1907 bylo potvrzeno rozhodnutí vystavět pouliční elektrickou dráhu pouze pro dopravu osob. Dne 10. dubna 1908 byla rakouské firmě AEG zadána výroba a montáž elektrického zařízení, trolejového vedení a dvou motorových tramvají. Na jaře roku 1909 byla provedena výstavba tratě s kolejovým rozchodem 1 000 mm firmou Leo Arnoldi. Výstavba tramvajové vozovny byla jihlavskými firmami provedena již dříve. Dne 20. července 1909 byla vykonána první zkušební jízda tramvaje. Při úřední technicko-policejní pochůzce a provedené zkoušce dne 21. srpna 1909 nebyly shledány žádné závady a mohl být udělen souhlas k zahájení pravidelného provozu pouliční elektrické dráhy. Úzkorozchodná pouliční dráha s osmi zastávkami vedla od dnešního hlavního nádraží a pokračovala Havlíčkovou ulicí na náměstí Svobody, dále Komenského ulicí na jihlavské Horní náměstí byla slavnostně otevřena dne 26. srpna 1909 v dopoledních hodinách. První vůz pro veřejnost vyjel z Hlavního náměstí ve 12.08 hodin. Jediná linka pouliční elektrické dráhy měřila 2 734 metrů. Byla jednokolejná se třemi výhybnami a vratnou smyčkou před hlavním nádražím. Uprostřed trasy (km 1, 366) byl jediný napájecí bod a malá vozovna. V inventárním stavu byly čtyři motorové, dva vlečné a jeden poštovní vůz. Plánované projekty na výstavbu meziměstské trati do Stonařova (15 km) ani na výstavbu městské větve do Bedřichova (2 km) se nerealizovaly. V roce 1934 byl zakoupen pátý motorový vůz. Jízdní řád elektrické malodráhy byl závislý na přípojích k vlakům ČSD. Intervaly odjezdů souprav se pohybovaly zcela nepravidelně mezi 15 až 40 minutami. Vysoké opotřebení elektrické dráhy ve válečných letech a zkušenosti z výstavby trolejbusových tratí v Plzni a Zlíně daly v roce 1944 podnět k prvním úvahám o zavedení trolejbusů. Reálnou podobu získaly až po konci II. světové války. Nové vedení pouliční elektrické dráhy v roce 1945 předložilo městské radě návrh na nahrazení kolejové dopravy trolejbusy. Dne 17. prosince 1945 bylo rozhodnuto o zrušení tramvajové dopravy a výstavbě trolejových tratí. Dne 14. prosince 1947 přijel poslední vlak pouliční dráhy na konečnou stanici před hlavním nádražím. Až do 4. prosince 1948 jezdily kyvadlové sólo – vozy pouze v úseku „Jatky – Masarykovo náměstí", který měřil 1 465 metrů. Poslední jihlavská tramvaj s cestující veřejností odjela z konečné stanice na Masarykově náměstí v pátek 12. listopadu 1948 ve 20.00 hodin. Veškerý vozový park tramvají převzal Dopravní podnik města Opavy, kde poslední jihlavský tramvajový vůz dosloužil v roce 1956. Nejmladší motorový vůz (ex ev.č. 5) byl ještě v roce 1954 předán Dopravnímu podniku měst Mostu a Litvínova, kde jezdil až do roku 1960 na zbytku původního metrového rozchodu.



1 2 3 4 5
prosíme o zhodnocení článku     Špatný
Vynikající    

 Komentáře čtenářů !

žádné vložené komentáře...