wz
Tip na návštěvu


Kostel sv. Jakuba
Dominantní trojlodní kostel stojí v Jihlavě od 13. století. Stavba severní věže (63 m), která sloužila městu jako strážní, byla dokončena počátkem 14. století. Její ochoz ve výšce 40 m (556 m n.m.) je dnes přístupný veřejnosti a nabízí pohled do širokého okolí. Jižní věž je zvonová a ve svém nitru ukrývá druhý největší zvon Moravy, sedmitunovou "Zuzanu". Velmi cenný je interiér kostela s mnoha ozdobnými prvky, které představují různé styly - od gotiky až po baroko.

Otevírací doba věže: květen, září So - Ne 10:00 - 13:00 a 14:00 - 18:00 červen - srpen Út - Ne 10:00 - 13:00 a 14:00 - 18:00
Vstupné 10,- Kč, děti 5,- Kč
Tip na návštěvu


Kostel sv. Ignáce z Loyoly
Barokní kostel jezuitského řádu byl postaven podle tehdejších italských staveb a řadí se mezi nejvýznamnější architektonické památky města Jihlavy. Jedná se o jednolodní kostel, se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem je typickou raně barokní stavbou. Bývalý kostel jezuitského řádu byl postaven v letech 1683-89 italským stavitelem Jacopo Braschou. Působivou atmosféru interiéru podtrhuje štuková výzdoba. Pýchou kostela jsou dvě unikátní gotické plastiky - Pieta z konce 14. století, řazená do kruhu krásných českých madon a tzv. Přemyslovský kříž - socha Ukřižovaného z poloviny 14. století. Neobyčejná akustika chrámového prostoru a kvalitní varhany umožňují pořádání oblíbených koncertů duchovní hudby.

Mše v kostele sv. Ignáce:
Čtvrtek: 17:30
Neděle a svátky: 08:30
Tip na návštěvu


Brána Matky Boží
Brána, která vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. V letech 1508-1509 byla původní věž brány snesena a postavena nová pozdně gotická brána s vysokým průjezdem s hrotitými portály. Další úpravy spadají do roku 1548. Po požáru v roce 1551 dostává brána v roce 1564 renesanční nástavbu 4. a 5. parta a dosahuje dnešní výšky 24 metrů. Koruna věže byla ozdobena atikou, jenž dala bráně její specifickou podobu. Součástí brány bylo i složité předbraní s mohutným barbakánem, padacím mostem a několika baštami. Šest metrů široký průjezd býval opatřen padací mříží. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Předbraní bylo zbouráno v roce 1862.

Otevírací doba
říjen - březen 08:00 - 17:00
duben - září po - pá 08:00 - 17:00;
so - ne 10:00 - 13:00, 14:00 - 18:00
Vstupné: dospělí 25,- Kč, děti 15,- Kč
Tip na návštěvu


Jihlavské podzemí
Jihlavské podzemí je druhou největší sítí podzemních chodeb na území ČR hned po Znojemském podzemí. Celková délka činí 25 km. Jedná se o systém chodeb ražených ve skále pod historickým jádrem města a to dokonce v několika patrech. Unikátní stavba byla budována desítky a možná i stovky let. Původně zřejmě chodby vznikly ze starých dolů na stříbro a později se rozšiřovaly jako sklady pro zboží místních obchodníků. Jednotlivá sklepení se propojovala, až vznikl tento rozsáhlý průchozí systém.

Otevírací doba
Duben: denně 10 11 12 14 15 16
Květen: denně 9 10 11 12 14 15 16
Červen,srpen: denně 9 10 11 12 14 15 16 17
Září: denně 10 11 12 14 15 16
Říjen: So-Ne 10 11 12 14 15 16

Vstupné: Dospělí 40,- Kč
Důchodci, studenti 30,- Kč
Děti do 15 let 20,- Kč
dospělí 25,- Kč, děti 15,- Kč
Tip na návštěvu


Minoritský klášter
Přestože je zulice viditelná pouze barokní fasáda, uvnitř se ukrývá jedna z nejstarších jihlavských staveb. Trojlodní bazilika skrátkou příčnou lodí a dlouhým kněžištěm byla postavena krátce po roce 1250 pod silným vlivem rakouských cisterciáckých staveb ve Steinu an der Donau nebo v Laa an der Thaya. Dalším vzorem byl i Maulbronn v Německu. Znejstaršího období jsou obvodové zdi, klenby a tři páry hmotných arkád. Technickou zvláštností je věž zpoloviny 14. století, která nemá vlastní základy, ale je postavena na čtyřech velkých pilířích, které uvnitř kostela vznikly křížením dvou hlavních lodí. Kostel je nezvykle orientován kjihu směrem kAssisi, k uctění památky zakladatele minoritského řádu sv. Františka.

Otevírací doba
Kostel přístupný při mších
Mše v kostele Nanebevzetí Panny Marie:
Po - So v 07:00 a 17:00
Čt i v 19:00, So i v 15:30
Neděle a svátky 08:00, 10:00, 17:00
Tip na návštěvu


Muzeum Vysočiny
Stálé expozice: · Dolování stříbra a mincování v Jihlavě · Středověká a renesanční Jihlava · Nerostné suroviny Českomoravské vrchoviny · Příroda Českomoravské vrchoviny · Geologie Českomoravské vrchoviny · Ochrana přírody a chráněná území na Jihlavsku Pobočky muzea · Roštejn – expozice v prostorách bývalého renesančního loveckého zámečku pánů z Hradce · Telč – expozice v objektu Státního zámku Telč · Třešť – expozice v nově zrekonstruovaných prostorách Schumpeterova domu

Otevírací doba
Jihlava, Masarykovo nám 57/58.
Otevřeno denně mimo pondělí, 9:00 – 12:00 a 12:30 – 17:00

Vstupné:
Od 05.06. do 31.08. 2009 platí pro vstup do muzea upravené vstupné:
plné vstupné 20,- Kč
snížené vstupné 10,- Kč
rodinné vstupné 50,- Kč
Zaniklá místa Jihlavy


Krecl
Na místě dnešního obchodního domu stával historicky cenný soubor středověkých kupeckých domů, který se nazýval Krecl. Bohůžel v roce 1974 byl tajně v noci srovnán se zemí a následovala stavba monstrózního obchodního domu, který se do historického centra Jihlavy vůbec nehodí a nekoresponduje s okolní středověkou zástavbou.

Datum zániku:
1974

Důvod:
Stavba obchodního domu, špatný stav budovy
Zaniklá místa Jihlavy


Bývalá židovský synagoga
Dnes zde nalezneme Park Gustava Mahlera, ale pamětní deska nám připomíná, že před 70 lety zde ještě stávala monumentální stavba nové synagogy, která byla postavena v roce 1863 v novomaurském slohu a sloužila až do roku 1939, kdy podlehla požáru jako mnoho dalších synagog v republice, které byly trnem oku nacistickému obyvatelstvu. Od té doby místo nebylo zastavěno a vznikla zde městská tržnice a nyní probíhají poslední úpravy na stavbě parku Gustava Mahlera, jehož součástí jsou základy bývalé synagogy.

Datum zániku:
30.3.1939

Důvod:
Antisemintismus německého obyvatelstva Jihlavy, které podporovalo nacisty
Zaniklá místa Jihlavy


Koňský rybník
Na místě dnešního dopravního hřiště bychom ještě v 50. letech minulého století nalezli rybník, který dříve sloužil jako koupaliště a v zimě byl hojně využíván jako kluziště. Avšak špatná kvalita vody měla za následek zavezení rybníku, zabetonování povrchu a vznik účelové plochy pro mladé cyklisty. Jako připomínka tohoto vodního díla zůstal název tamější ulice U Rybníčků, neboť poblíž Koňského se nacházel ještě jeden miniaturní rybníček.

Datum zániku:
50. léta

Důvod:
Špatná kvalita vody, lepší využití plochy
Zaniklá místa Jihlavy


Husův pomník
V roce 1928 byla na tehdější Husovo náměstí umístěna socha Mistra Jana Husa, kterou vytvořil sochař Foita z Doupí u Telče k 10. výročí samostatnosti Československa. V roce 1939 se socha stává terčem útoků německých nacionalistů a okupační správa rozhodne o jejím odstranění, aby nedošlo k zničení sochy. Tajně byl pomník v noci odvezen do Hlinska a dnes ho můžeme nálezt na Skalce nad Hlinskem.

Datum zániku:
1939

Důvod:
útoky nacionálních němců, záchrana sochy
Zaniklá místa Jihlavy


Brtnická brána
Jedna z pěti městských bran, která byla zbořena v roce 1846 aby uvolnila místo rozšiřujicímu se městu a rostoucímu vlivu silniční dopravy. Velký barbakan před branou, jehož poslední pozůstatky zmizely teprve koncem 50. let našeho století, pocházel z první poloviny 16. století. Vrata v něm byla pobita železem. Vyjíždělo se z něho nejprve východním směrem esovitým zákrutem. Brána měla věž na hlavní hradbě i na zdi t parkánové. Zdi brány i barbakanu byly bohatě malířsky zdobené jak geometrickými vzory, tak i historickými a biblickými výjevy. Od počátku 17. století do skončení třicetileté války byla zazděna a zůstala zde jen malá branka na tajné výpady.

Datum zániku:
1846

Důvod:
rozmach silniční dopravy
Zaniklá místa Jihlavy


Gymnázium - Socha T.G.M.
12. září 1948 byla před budovou gymnázia slavnostně odhalena socha prvního českosloven- ského prezidenta T. G. Masaryka od akademického sochaře Jaroslava Šlezingera. Této slavnostní akce se zúčastnilo přes 3000 občanů města a ještě dlouho poté nosili k pomníku květiny. Byla však špatná doba, která nepřála demokracii a autor sochy byl ve vykonstruovaném procesu zatčen a převezen do pracovního tábora, kde v roce 1955 umírá. Masarykova socha záhadně zmizela jednoho noci v roce 1961 a byla rozbita na tisíce kousků. Nyní se uvažuje o vytvoření nové sochy, která bude umístěna na témže místě k 50. výročí jejího zničení. Ještě před sochou prezidenta na tomto místě stávala od roku 1890 krásná kašna s vodotryskem, která však byla krátce po válce zbořena.

Datum zániku:
1961

Důvod:
komunistický režim
Zaniklá místa Jihlavy


Starý Hřbitov u sv. Ducha
Nejdříve byla v roce 1559 postavena ohradní zeď a v roce 1572 byl pak vybudován hřbitovní kostelík sv. Ducha v renesančním slohu, který však byl rozbořen spolu s předměstí při švédské okupaci v letech 1645 - 47 a v roce 1661 byl vybudován nový barokní kostelík. Starý hřbitov sloužil až do roku 1869, kdy byl zrušen a některé náhrobky byly přemístěny na nový hřbitov u Pelhřimovské silnice na Panenském předměstí, který slouží dodnes. Starý hřbitov byl parkově upraven, byla zbořena hřbitovní zeď a vznikly zde Smetanovy sady.

Datum zániku:
1869

Důvod:
vznik nového hřbitova
Zaniklá místa Jihlavy


Lesopark Heulos
Založení městského parku se datuje do roku 1824, kdy vznikla východní část lesoparku u městských hradeb zvaná Malý Heulos. V parku byla vybudována celá řada cest a altánů a fontán. Na protékající říčce Jihlávce byly vytvořeny miniaturní splavy a vodopády. V 50. letech však byla voda tak znečištěná, že došlo k regulaci jejího toku a řada vodních děl byla zničena stejně jako krásné altány. V roce 1871-72 vznikl v protilehlém údolí tzv. Velký Heulos s velkým porostem smíšených dřevin. Jeho novější část byla budována v letech 1906-1912 a na vrcholu stráně byl vybudován dřevěný pavilon, kde se konaly nedělní promenádní koncerty. V roce 1940-41 byla poblíž postavena velkolepá stavba Adolf Hitler schule pro německou mládež.

Datum zániku:
nezanikl, ale některá jeho zákoutí postupně mizely

Důvod:
znečištění, vandalismus
Zaniklá místa Jihlavy


Stará ulička
Ulice, která dnes již neexistuje se nacházela v židovské čtvrti. Na přelomu 60. a 70. let minulého století byl tento úsek vybourán a vyrostla zde moderní stavba kožedělného podniku Snaha. Na volném prostranství bylo vybudováno parkoviště a malá tržnice.

Datum zániku:
konec 60. let

Důvod:
stavba podniku Snaha, parkoviště
Zaniklá místa Jihlavy


Havlíčkova ulice
Při stavbě monumentálního Domu kultury a odborů na konci 60. let bylo srovnáno se zemí několik pěkných domů v horní části ulice.

Datum zániku:
konec 60. let

Důvod:
stavba Domu kultury
Zaniklá místa Jihlavy


Ulice Matky Boží
Dnes už z části ulice, která pokračovala od Brány Matky Boží za hradby, zbylo jen pár domů. Ostatní byly zbořeny při stavbě široké komunikace na ulici Hradební na konci 60. let. Stejně tak zmizely domy a zahrady v hradebním příkopu, kde se dnes nachází dětské hřiště. Zarostlé a neudržované hradby byly odkryty a zrenomovány. Zahrady přilehlých domů byly zrušeny a vznikl zde hradební parkán.

Datum zániku:
konec 60. let

Důvod:
stavba komunikace
Zaniklá místa Jihlavy


Hradby
Od té doby, co město pozbylo stutut pevnosti, ztratilo opevnění města svůj význam a některé jaho části byly vlivem rozrůstání města a stavby nových komunikací zbořeny včetně městských bran, z nichž se zachovala pouze jediná. Před hradbami vznikala předměstí a zchátralé opevnění využívaly přilehlé domy jako zahrady. V 50. letech, kdy byla Jihlava prohlášena památkovou rezervací se začalo o zanedbané a zarostlé hradby znovu pečovat. Při stavbě komunikace na ulici Hradební byly zbořeny přilehlé domy a zdi hradeb byly zpevněny a vznikl zde parkán.

Datum zániku:
postupný zánik některých částí

Důvod:
stavba komunikace, růst města
Zaniklá místa Jihlavy


Továrna Humanic
Na místě dnešního obchodního centra City Park stávala od roku 1916 továrna na obuv Humanic, která fungovala až do roku 1934. Posléze zde vznikla textilní továrna Alfatexu, která sloužila až do současnosti, ale budova postupně chátrala a nakonec byla stržena i s přilehlými objekty a uvolnila místo modernímu nákupnímu středisku.

Datum zániku:
2006

Důvod:
stavba obchodního centra
Zaniklá místa Jihlavy


Koželužské rybníky
Dnes se zde nachází fotbalové hřiště, dříve sna totó místo chodili místní koželuži namáčet své kůže do několika sádků - mělkých nádrží naplněných vodou.

Datum zániku:
60. léta

Důvod:
neměly dalšího využití
Zaniklá místa Jihlavy


Stará vojenská plovárna
Stará plovárna byla založena v roce 1844 pro výcvik vojáků, v roce 1854 připadla městu, které upravilo okolí a vybudovalo zde převlékací kabinky a dva prámy, na jednom z nich byl dokonce zřízen bazén pro malé děti a neplavce. Později zde byly vybudovány sprchy, telefon, půjčovna loděk a vedli se zde odborné kurzy plavání. Avšak v 50. letech kvalita vody byla tak špatné, že koupání byl konec. Plovárnu ovládlo rybaření a v zimě bruslaři. V současnosti je plovárna ve velmi špatném stavu, ale již se pracuje na zvelebení této části města a možná se dočkáme i nového koupaliště.

Datum zániku:
nezanikla

Důvod:
špatná kvalita vody
Zaniklá místa Jihlavy


Kaple Olivetské Hory
Dnešní novogotická podoba kaple pochází z roku 1912, kdy nahradila původní kapli, která na tomto místě stávala od roku 1694, postavena byla nákladem jihlavského měšťana Filipa Jungmayera z Hofu, ale její špatný stav neumožňoval její další existenci. Nová kaple byla postavena o několik metrů dále od místa původní kaple. Jedná se o objekt obdélníkového půdorysu, postaveného z kamene a cihel. Rohy stavby jsou podepřeny dvoustupňovými kamennými pilíři. Zadní stěna je vyzdobená malbou (dnes již značně poškozenou). Jedná se o biblický výjev na Olivetské hoře v pozadí s motivem města a s nápisem po celém obvodu malby (biblický citát, z větší části nečitelný). Kaple není omítaná, omítkou je zvýrazněn jenom okraj otvorů a plytká nika ve tvaru třílístku, nacházející se uprostřed trojúhelníkového štítu nad centrálním obloukem. Všechny tři oblouky byly vyplněny ozdobnou železnou mříží, dnes se dochovala pouze její část v bočních otvorech. Zaniklo taky celkové oplocení objektu. Střecha kaple je sedlová, na obou stranách doplněná ozdobnými valbovými stříškami. Kaple je představitelem mizící drobné sakrální architektury v období historizujících slohů, převládajících na přelomu 19. a 20. století. Vznikla jako zázemí pro prezentaci hodnotných soch – Olivetská hora, pocházejících z konce 15. století a v jistém smyslu již tvoří s nimi jednotný soubor. Sochy byly v kapli umístěné asi do roku 1966, kdy ve velmi špatném stavu byly přemístěny do kostela sv. Jakuba.

Datum zániku:
1912

Důvod:
špatný stav
Zaniklá místa Jihlavy


Plovárna České mlýny
Její historie se započala na řece Jihlavě v roce 1926. Vyznačovala se především velkou plochou na odpočinek, slunění a hry. V roce 1932 město zakoupilo pro tento účel plochu o rozloze 40.000 metrů čtverečních při pravém břehu řeky Jihlavy v délce více jak 300 metrů. O rok později zde vyrostl kabinkový objekt pro 1.200 návštěvníků, hřiště, restaurační zařízení a celá plocha byla sadově upravena. Dochovaný projekt předpokládal rozsáhlé koupaliště s veškerým možným vybavením. Cestovní zpravodaj z roku 1939 informuje mimo jiné o zdejších masážních sprchách, velké vodní skluzavce, pohodlných lehátkách, několika soupravách pro stolní tenis, telefonu, houpačkách, jakož o velké a dobře zásobené restauraci a čtyřech tenisových dvorcích v sousedství plovárny, tehdy nazývané městskými říčními lázněmi. Bezprostředně po druhé světové válce však k realisaci dobudování dalších objektů nedošlo a následné výrazné zhoršení kvality vody v řece v průběhu padesátých let znamenalo konec všem plánům. Dnes už zbylo jen torzo objektu převlékacích kabin. Postupně zde roste relaxační zóna, která by měla zasahovat až ke Starým Horám.

Datum zániku:
50. léta

Důvod:
špatný stav vody
Zaniklá místa Jihlavy


Stará nemocnice
Stará nemocnice byla založena v roce 1849 a nahradila budovu předešlé nemocnice, která sídlila ve Věžní ulici a její kapacita již neodpovídala požadavkům města. Nová moderní nemocnice se postupně rozrůstala a vznikaly nová specializovaná pracoviště a pavilony jako např. chirurgický v roce 1928. V roce 1955 byla na starém cvičišti postavena budova Jihlavské polikliniky a malý areál Staré nemocnice již nedostačoval dalšímu růstu a proto se hledalo vhodnější místo pro novou nemocnici. Nejdříve se uvažovalo o odkoupení pozemku fotbalového hřiště, které se nacházelo na místě dnešního autobusového nádraží, ale kvůli špatnému ovzduší byl návrh zamítnut. Další varianta byla postavit nemocnici za ústavem chorobomyslných, ale nakonec zvítězila oblast kolem polikliniky, která odpovídala hygienickým normám. Stavba započala interním pavilonem v roce 1974 a pokračovala až do roku 2003, kdy bylo sem přestěhováno chirurgické oddělení ze staré nemocnice, která tak ztratila na svém významu. Samotná budova staré nemocnice ještě pár let poskytovala služby v oblasti stomatologie a urologie až nakonec uvolnila místo budovám státního zastupitelství.

Datum zániku:
2005

Důvod:
vznik nové nemocnice, lepší využití areálu
Zaniklá místa Jihlavy


Stará lávka přes Jihlávku
Lesopark Heulos si až do počátku padesátých let uchovával přírodní krajinářský řád s řadou malebnývh partií k nimž bezesporu patřila dřevěná lávka nad ohybem říčky Jihlávky. I tu však v tomto období potkalo vážné znečištění a došlo k regulaci toku, který byl zčásti sveden pod zem. Tak zmizely i četné vodopády, splavy a říční nivy, které vesměs pohltil beton. Vyrostl zde park kultury a oddechu s letním kinem, které mělo největší plátno v Evropě. Znovuožívá idea lávky přes údolí, bohužel myšlenka doložena návrhy je poněkud většího měřítka, což rozhodně není pro toto malebné údolí vhodným východiskem.

Datum zániku:
50. léta

Důvod:
regulace říčního toku
Zaniklá místa Jihlavy


Městské divadlo
Do roku 1849 objekt patřil kapucínskému řádu a nacházel se zde konventní kostel sv. Františka. Tuto schátralou budovu odkoupil Varšavský rodák Johan Okonski a svůj úmysl využít budovu pro podnikatelské účely nakonec proměnil v myšlenku vzniku stálého divadla v Jihlavě. Celá budova byla přestavěna a 16. listopadu 1850 bylo divadlo slavnostně otevřeno představením veselohry F. von Escholze - Výchovné metody. V roce 1856 kupuje budovu divadla město a stává se jejím provozovatelem. 13. října 1870 zde poprvé veřejně vystoupil skladatel Gustav Mahler. Zásadní proměna nastala v roce 1940, kdy byla přistavěna funkcionalistická budova se zkušebnami, kancelářemi a dílnami. Od roku 1990 probíhá kompletní přestavba. Staré objekty jsou zdemolovány, zachováno je pouze historické průčelí městského divadla. V roce 1992 je položen základní kámen nového divadla a postupně je vybudována moderní prosklená budova a ostatní přilehlé objekty. SOubor zatím svá představení hraje v Divadle Na Kopečku. Horácké divadlo je slavnostně otevřeno 20.10. 1995

Datum zániku:
1990

Důvod:
výstavba nového divadla